Part. 4
Místo a čas: VE STEJNOU DOBU V PROSTORU LESA, KDE BYL ROY VELEZ ZABIT. AXON, COOPER A OSTATNÍ VYŠETŘOVATELÉ PROCHÍZEJÍ LESNÍ MÝTINOU A PROZKOUMÁVAJÍ MÍSTO ČINU.
,,Nejde mi z hlavy ta pitevní zpráva,'' říká Cooper. ,,Každému z těch dobytčat scházelo srdce, ale Valez, ten mrtvý.. Patolog říká, že jeho vnitřní orgány jsou nedotčeny. Ať už ho napadlo cokoliv, chtělo ho to zabít, nechtělo trofej.''
,,Myslíš, že ho zabilo něco jiného?'' nadhodí Axon.
,,Způsob zabití a stopy po tesácích jsou totožné, ale myslím, že důvod mohl být odlišný. Zvíře obvykle útočí ze dvou důvodů,'' říká Cooper. ,,Jednak z hladu, jednak z potřeby chránit své území. Ať to bylo cokoliv, lidé nějak narušili jeho klid a ono se cítilo ohroženo.''
V zápětí je volají vyšetřovatelé, aby si prohlédli čerstvé zvířecí stopy v blátě. ,,Je to evidentní. Poznáte ho podle tvaru otisku a postavení prstů,'' říká Cooper, ,,Canis lupus, vlk.''
Cooper s Axonem sledují řadu vlčích stop až k lesu. Ty brzy přecházejí v lidské stopy bosých nohou. Doyle oznamuje do diktafonu: ,,Aktuální hlášení. Počáteční fáze vyšetřování je ukončena. Veškeré důkazy ukazují na divokou formu života nepředvídatelné povahy, vykazující velkou fyzickou i vnitřní sílu.''
Na hlavní obrazovce v mobilní laboratoři jsou parallně zobrazeny oba druhy stop nalezených Cooperem a Axonem.
,,Podle mého psychologického šetření vykazují všichni svědci jiné znaky paranoie, mají bezmezný strach a zlost zároveň,'' konstatuje psychiatr OSIR Hendriks.
,,Zpráva z laboratoře říká, že vlčí i lidské stopy jsou autentické,'' dodává Doyle. ,,Jestli se jedná o nějaký hloupý vtip, pak je dost dobře provedený.''
,,Psychologický profil, který jsme vytvořili, ukazuje, že by mohlo jít o čin psychicky narušeného člověka trpícího psychickou porucohu, klinicky známou jako lykantropie, kdy postižená osoba věří, že má schopnost stát se vlkem,'' vysvětluje Hendriks.
,,Není mi jasné, jak by ta kousnutí a stopy po tesácích mohl způsobit člověk,'' podotýká Cooper.
,,Vyskytuje se také vzácně hypertrichosis, epidermální porucha, při které ochlupení vyrůstá z každého póru kůže,'' říká Hendriks.
,,Nejsem si jist, zda hypertrichóza vysvětluje skutečnost, že nějaký psychopat vyrve srdce víc jak tuctu dobytčatům a zabije člověka,'' oponuje Cooper.
Přibližně hodinu před západem slunce se Axon a Cooper, vybaveni brýlemi pro vidění v noci a termokamerami, vydávají směrem k lesu. Ukrývají se v podrostu, aby měli krytý výhled na pastvinu.
Collins s šerifem Reedem se připojí k Donnerové a Doylovi nedaleko od nich.
,,Jste si jisti, že víte, do čeho jdete? Hodně lidí si tady myslí, že to, co hledáme, je zabiják,'' říká Reed. ,,Dejte na tuhle slečinku pozor,'' varuje žertem Doyla a vyráží.
,,Správnej chlap,'' podotkne Doyle.
Ještě tu noc jede šerif Reed v džípu po zšeřelé hlavní okresce. Něco zahlédne a zpomalí, až úplně zastaví. Jeho pohled spočine na čerstvě rozervaném těle krávy. Shýbne se, aby se podíval blíž.
Pak se vrátí k džípu, sedne si na místo řidiče, ale dveře nechá otevřené. Volá dispečera rádiem, náhle však vycítí, že není sám, a hrdlo se mu sevře.
,,Panebože,'' vykřikne, když se něj zvíře v jednom okamžiku vrhne.
Neznámý tvor trhá šerifa na kusy a jeho zkrvavené tělo zůstává ležet na vozovce.
Mezitím Doyle v pojízdné laboratoři zaslechne, jak se dispečer snaží chytit vysílačkou šerifa. Znepokojen se vydává Reeda hledat a nachází jej na silnici v hrůzném stavu.